příspěvek #13:

UYUNI, pohřebiště vlaků, solná pláň

««« předchozí #12 | MENU | další #14 »»»

ráno balíme bivak pod naším hradem

ještě fotím most – v ranním slunci to zase vypadá jinak

most je fotogenickej

a krásně háže stín

a Petko tu objevil Škodovku…

vyrazili jsme. tachometr na mým bagru ukazuje kulatých 80 tisíc km. a taky svítí servis – ale to už od pětatřiceti tisíců…

opět nádherný scenérie

v ňákým městečku se stavujeme na snídani

tu na trhu je všechno…

…sušenou ovečku asi snídat nebudem

…jak u nás v šedesátejch letech minulýho století

před námi Potosí

všude kolem cesty odpad a v tom si rochní čuníci

todle prasátko aly myslím smutně kouká – bodejť – samej plast…

tu to je vidět – to druhý prasátko zabořilo čumák a vytáhlo plast. toje taky prd rochnění…

jedeme dále směr UYUNI. stále asfalt a krásný scenérie…

Petkovi dochází benzín. zastavil u nějakýho hliněnýho domečku a musel vzbudit tohodle týpka – aby mu prodal předražený benzín…

začíná tu být sucho… a jsme stále ve výškách kolem 4 tisíc metrů nad mořem.

kvetoucí kaktus

…i na mé zahrádce roste trs pouštní trávy a dva kaktusy…

dvorek nějakýho příbytku

jsme v UYUNI – pouštním městě. celou cestu cca 200km z Potosí asfalt…

tu fotografie z roku 2011 – dostat se sem tenkrát znamenalo jet 200km pouští po prasné cestě s roletou. dnes se to kupne za pár hodin… dnešní cesta byla krásná, před deseti lety ale taky…

z druhé strany města je pohřebiště vlaků. jdem to omrknout…

paráda. vše se dá prolézt…

…a nejen prolézt ale i projezdit

no nic, jedem…

…jedem – pár kiláků za městem začíná největší solná pláň světa

to je ona – SALAD DE UYUNI. bohužel je období dešťů a tak je z části pod vodou. slanou vodou…

i tak je magická!

archivní snímek z roku 2011 – ovšem z listopadu – kdy se všechna voda odpaří a povrch je rovný a na něm se vytváří obrezce krystalů…

hmm – tak to bylo rychylý. dnes jsem málem po cestě sejmul lamu. a už je tu!

vevnitř si naložíme přílohu a venku nám naloží masíčko

mňam!

tu si každej dělá co chce. Petko i pes… pohoda.

našel jsem hotel – jen má jednu vadu – né úplně největší dveře

druhýma lítačkama se musí řídítky „proveslovat“…

…a pak už jen šikanu k recepci a pak je rovinka

no paráda!

heslo na wifi jsem si napsal – tak posílám tydle fotky…

««« předchozí #12 | MENU | další #14 »»»