příspěvek #12:

cesta, most přes řeku PILCOMAYO

««« předchozí #11 | MENU | další #13 »»»

ráno opouštíme hotel. jak je vše prosvíceno sluníčkem, tak to vypadá líp jak včera večer..

mísnáci zdravěj

najíždíme na asfalt – zde cedule se žlutejma hvězdičkama – prejže pomoc EU. tedy počítám, že do patnácti let je členem EU i Bolívie…

…krása

…nádhera

cesta je úžasná. myslím to okolí…

…ale i ten asfalt!

pěkně si to užíváme

né každej ale ty zatáčky prožívá tak jak my. kachta to sleduje…

a mě se ty zatáčky líbí moc!

tu má Petko jednu fotku do reklamního katalogu HONDA TRANSALP – vlastně – jeho mobocykl byl přejmenován na TRANSAND…

a Kamil propaguje bagr

a já taky…

…zde je vidět můj nový (pro mě nový jinak zánovní – tipuju 30-50 let starý) plecháček na víno. lodní šroub (z Mexika) stále drží. dále kosmická technologie – izolepa. a „startovací kabely“…

cesta se neskutečně klikatí…

…a ty scenérie

cestu si užíváme

asi netřeba komentovat

u cesty se stavujeme na snídani. domlouváme se, co si dáme – huevo – vajíčka…

…tak to jde bába hned do „kuchyně“ udělat

jejich dvorek. klasika…

místňáci jsou vždy milí. oni nám jídlo, my jim peníze, oni nám fotky, my jim fotky…

jdem to krájet dál…

občas se to tu sesune. ale co – s tím každej počítá…

oslí překladiště…

dobře to tu EU postavila. pěkně řežem zatáčky…

…jen místní je řežou taky – bez ohledu na to, jestli někdo (třebas my) jede v protisměru… to je ale naprosto normální.

nádherný počasí, nádherná cesta…

… a pneumatiky máme sjetý pěkně rovnoměrně

ještě nějaký městečko projedem

městský obchvat. o co méně asfaltu, o to rychlejc se jede…

v mapě jsme našli krásnej most – zajížďka půl kilometru - tak se jedem podívat

tu je kovový schodiště…

…sice bez náslapů – ale to asi nevadí

ideální místo trošku vyvenčit drona

most je přes řeku Pilcomayo.

jsou ta lana původní? to je otázka. ale – asi jo. takže 130 let stará…

z této strany kousek mostu chybí – jak je vidět – zhroutil se. to bude asi tím, jak se o to Bolivijci starají. ostatně – jako o vše kolem sebe…

Petko úplně natvrdo vytuhnul

…já taky vypadám, ale spát nebudu!

trošku fouká tak musím droha hlídat…

jakže jsou ty lana starý?

mapujeme a rozmýšlíme, co dál. padlo rozhodnutí, že zde – „na hradě“ – přespíme.

z Kanady jsem tu trojnožku rozbalil snad jedenkrát. tak je příležitost. a Jirka si zase stěžoval na malou vytíženost pánvičky.

s Kamilem jsem zajel do asi 10km vzdálené vesničky a tam pomocí jazyka ruce-nohy nakoupil maso, vajíčka, olej, pivo. když už jsme od báby koupili maso a housky, tak jsme jí nedokázali vysvětlit, že chceme ještě olej. na dvorku měla gril (asi přes poledne smaží) a tak jsem namočil prsty do oleje a třel jej mezi prsty. trvalo asi pět minut, než pochopila, co chceme…

koření táhneme – některý butilky máme ještě z USA. a hraju si na pejska a kočičku…

…a asi se dort povedl – hned se tu zjevil velký černý pes…

po dobrém jídle ještě kafe

a když tak dopíjíme kafe tak slyšíme bručení homocyklu BMW. zjevili se tu dva Amíci. jedou z Ušuáji na sever… né na jedné motorce – každý má svou…

««« předchozí #11 | MENU | další #13 »»»

NAPIŠ NÁM